Rozhodnutí České národní banky ukazují, že kontrola směnárny nekončí u správně vyvěšeného kurzovního lístku. Regulátor prověřuje také poskytování předsmluvních informací, vydávání dokladů, evidenci obchodů, identifikaci klientů, přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků i součinnost při výkonu dohledu.
Článek shrnuje čtyři předložená rozhodnutí vydaná nebo pravomocně potvrzená v roce 2024. Některá sankcionovaná jednání přitom proběhla již v letech 2021 až 2023.
1. Přehled uložených pokut
Pokuta 400 000 Kč za souběh provozních a AML nedostatků
Nejvyšší pokuta byla uložena za rozsáhlou kombinaci porušení zákona o směnárenské činnosti a AML zákona.
ČNB vytkla provozování směnárenské činnosti ve třech provozovnách, jejichž umístění nebylo oznámeno alespoň tři pracovní dny před zahájením činnosti. Nedostatky byly zjištěny také v povinných údajích na kurzovních lístcích.
Při místních šetřeních ČNB dále zaznamenala:
10 případů nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu,
9 případů nezaevidování směnárenského obchodu,
7 případů neposkytnutí předsmluvních informací u obchodu nad 1 000 EUR,
7 případů neprovedení identifikace klienta,
2 případy nevydání dokladu o odstoupení od smlouvy,
2 případy nepřezkoumání zdroje peněžních prostředků.
Pokuta ve výši 400 000 Kč tak nebyla výsledkem jediného administrativního pochybení, ale souběhu opakovaných nedostatků ve více provozovnách.
Pokuta 350 000 Kč za nedostatky při kontrolních směnách
Druhá nejvyšší sankce se týkala pochybení zjištěných při kontrolních směnách. Ve čtyřech případech nebyly u obchodů přesahujících 1 000 EUR poskytnuty předsmluvní informace a nebyla provedena identifikace klienta.
Ve čtyřech případech nebyl vydán doklad o provedeném směnárenském obchodu a v jednom případě nebyl vydán ani doklad o odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu.
V jednom z kontrolovaných případů obsluha rozdělila zamýšlenou směnu ve výši 1 200 EUR na dva obchody po 600 EUR. ČNB tento postup vyhodnotila jako účelové obcházení povinnosti identifikovat klienta.
Bankovní rada pokutu ve výši 350 000 Kč potvrdila. Současně zdůraznila, že právnická osoba se nemůže odpovědnosti zprostit pouhým tvrzením, že její zaměstnanci byli proškoleni. Provozovatel musí dodržování pravidel aktivně vyžadovat, kontrolovat a přijatá opatření také dokumentovat.
Pokuta 50 000 Kč za nepředložení výkazu AMLIFE01
V dalším případě směnárník nepředložil ve stanoveném termínu výkaz AMLIFE01 – Anti Money Laundering – základní, a to ani po dvou následných upomínkách ČNB.
Při stanovení sankce regulátor přihlédl také k opakované nesoučinnosti a k předchozím sankcím uloženým témuž provozovateli. Výsledkem byla pokuta ve výši 50 000 Kč.
Pokuta 15 000 Kč za chybně podaný a nedoplněný výkaz
Také poslední analyzované rozhodnutí se týkalo výkazu AMLIFE01. Původní podání obsahovalo závažné chyby a systém SDAT je odmítl. Provozovatel následně chyby neopravil a nereagoval ani na dvě upomínky ČNB.
Výkaz byl doplněn až v průběhu přestupkového řízení. ČNB tuto skutečnost zohlednila jako polehčující okolnost a původně uloženou pokutu 30 000 Kč snížila na 15 000 Kč.
Neuspěla ani argumentace, že směnárenská činnost již nebyla fakticky vykonávána. Dokud je subjekt nadále veden jako směnárník a jeho oprávnění trvá, musí plnit příslušné informační a regulatorní povinnosti.
2. Které nedostatky se opakovaly?
Z analyzovaných rozhodnutí lze vyčíst čtyři hlavní rizikové oblasti.
Dokumenty a informace pro zákazníka
ČNB opakovaně sankcionovala nevydání dokladu o provedeném obchodu, neposkytnutí předsmluvních informací a nedostatky kurzovního lístku.
Povinnosti musí být splněny při každém jednotlivém obchodu. Předsmluvní informace nelze nahrazovat pouze ústním sdělením nebo údajem zobrazeným na kalkulačce.
Identifikace klienta a AML kontrola
Významným pochybením bylo neprovedení identifikace u obchodů nad 1 000 EUR. Rozdělení jedné plánované směny do několika menších transakcí přitom nemusí identifikační povinnost odstranit, pokud se ve skutečnosti jedná o související obchody.
V jednom z případů ČNB vytkla také nepřezkoumání zdroje peněžních prostředků.
Evidence a regulatorní výkaznictví
Směnárník musí nejen správně obsloužit zákazníka, ale také průkazně evidovat uskutečněné obchody a poskytovat ČNB požadované informace.
Dvě z analyzovaných sankcí se týkaly výhradně nepředložení nebo vadného předložení výkazu AMLIFE01. Za podaný přitom nelze považovat výkaz, který systém SDAT odmítl kvůli závažným chybám a který nebyl následně opraven.
Vnitřní kontrola zaměstnanců
Samotné proškolení zaměstnanců nemusí být dostatečné. Provozovatel by měl mít nastavené také kontrolní mechanismy, pravidelně prověřovat postup pracovníků a uchovávat dokumentaci, ze které bude patrné, že plnění povinností skutečně vyžaduje a kontroluje.
3. Co si z rozhodnutí odnést?
Rozhodnutí ČNB ukazují, že směnárna by měla pravidelně kontrolovat zejména:
aktuálnost údajů o všech provozovnách,
obsah a viditelnost kurzovního lístku,
poskytování předsmluvních informací,
automatické vydávání dokladů zákazníkům,
evidenci všech provedených obchodů,
identifikaci klientů a posuzování souvisejících obchodů,
přezkoumávání zdroje peněžních prostředků v relevantních případech,
datovou schránku a požadavky doručované ČNB,
stav výkazů odesílaných prostřednictvím systému SDAT,
praktické dodržování interních pravidel zaměstnanci.
Závěr
Analyzovaná rozhodnutí ukazují, že nejvyšší pokuty vznikají především tehdy, když se současně a opakovaně objevují nedostatky v zákaznické dokumentaci, AML postupech a evidenci obchodů.
Riziko však představuje také přehlédnutá datová zpráva, neopravený regulatorní výkaz nebo neaktuální údaje o provozovnách.
