Česká národní banka ve stanovisku RS2026-08 vyjasnila hranici mezi směnárenským obchodem a platební službou. Pro směnárníky je rozhodující, kde a jak zákazník platbu provede a jakým způsobem obdrží směněné peníze.
Kdy lze přijmout platbu kartou
Směnárník může přijmout platbu kartou na základě svého povolení k činnosti směnárníka, jestliže:
zákazník zadá platební příkaz na terminálu umístěném přímo v provozovně;
platba proběhne v jedné měně; a
směnárník vyplatí hotovost, případně vystaví šek, v jiné měně.
Jde o směnárenský obchod podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti.
Kdy povolení směnárníka nestačí
Mimo tento režim jsou zejména:
platba kartou přes webovou platební bránu;
bankovní převod, včetně platby pomocí QR kódu;
platba přes PayPal nebo obdobnou službu;
výplata směněných peněz na kartu nebo platební účet zákazníka.
V těchto případech jde o bezhotovostní obchod s cizí měnou, tedy o platební službu podle zákona o platebním styku. Její poskytovatel musí mít příslušné oprávnění.
Praktický dopad
Uvedené modely nejsou nutně absolutně zakázané, nelze je však poskytovat pouze na základě povolení k činnosti směnárníka. Provozovatel by měl před spuštěním služby prověřit skutečný tok peněz, technické nastavení a postavení zapojených poskytovatelů.
Zdroj: Stanovisko ČNB RS2026-08, zveřejněné 2. 7. 2026.
Právní závěry a příklady uvedené v článku odpovídají shrnutí i odůvodnění stanoviska ČNB.
Nabízíte ve směnárně platby kartou, online směnu nebo výplaty na účet? Prověříme, zda váš model odpovídá vašemu povolení a požadavkům zákona o platebním styku.
