Podrobné otázky banky nejsou automaticky známkou toho, že je se směnárnou něco v nepořádku. Banka musí každého klienta posuzovat podle jeho konkrétního rizikového profilu a získat dostatek informací pro průběžné vyhodnocování transakcí. U podnikání založeného na hotovosti a směně různých měn proto obvykle požaduje více podkladů než u méně rizikového obchodního modelu.
1. Banka má vlastní AML povinnosti
Banka je povinnou osobou podle AML zákona. Před otevřením účtu musí klienta identifikovat, zjistit jeho vlastnickou a řídicí strukturu, porozumět účelu obchodního vztahu a posoudit související rizika praní peněz a financování terorismu.
Finanční analytický úřad výslovně uvádí, že při otevírání běžného účtu banka zjišťuje mimo jiné očekávaný objem transakcí a zdroj prostředků. Rozsah požadovaných informací a dokumentů závisí na rizikovém profilu konkrétního klienta.
2. Směnárenský model obsahuje více rizikových faktorů
Směnárna zpravidla pracuje s hotovostí, různými měnami a často také se zahraniční klientelou. Na účtu se mohou objevovat pravidelné hotovostní vklady, vyšší obraty nebo platby související s nákupem a prodejem cizích měn.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) řadí některé poskytovatele peněžních služeb mezi sektory, které mohou být spojeny s vyšším rizikem praní peněz (ML) nebo financování terorismu (FT). Současně vydal zvláštní sektorové pokyny také pro poskytovatele směnárenských služeb. To ale neznamená, že každá směnárna musí být automaticky považována za vysoce rizikovou – rozhodující je vždy konkrétní obchodní model a nastavení kontrolních mechanismů.
3. Co si banka obvykle vyžádá
Rozsah požadavků se mezi bankami liší. Směnárník by měl být připraven předložit zejména:
informace o společnících, skutečných majitelích a vedoucích osobách,
povolení České národní banky nebo informaci o probíhajícím povolovacím řízení,
stručný popis obchodního modelu a provozoven,
očekávané měsíční obraty a objem hotovostních vkladů,
přehled používaných měn, typických klientů a relevantních zemí,
vysvětlení zdroje počátečního kapitálu a provozních prostředků,
AML dokumentaci a popis postupů pro kontrolu klientů, PEP a sankcí.
Samotné vyplnění bankovního dotazníku nemusí postačovat. U rizikovějších případů může banka požadovat také smlouvy, účetní podklady, daňová přiznání nebo další dokumenty, kterými lze poskytnuté informace ověřit.
4. Kontrola nekončí otevřením účtu
AML kontrola je průběžný proces. Banka porovnává skutečné transakce s informacemi, které směnárník uvedl při otevření účtu. Sleduje například, zda objemy obchodů, hotovostní vklady, protistrany a zahraniční platby odpovídají deklarovanému podnikání.
Pokud se provoz směnárny výrazně změní nebo některá transakce vybočuje z obvyklého profilu, může banka požadovat doplňující vysvětlení a dokumenty. Je proto důležité banku včas informovat například o otevření další provozovny, významném růstu obratu nebo změně vlastnické struktury.
5. Kdy může banka účet odmítnout
Jestliže banka nemůže provést identifikaci nebo kontrolu klienta, případně klient neposkytne potřebnou součinnost a doklady, mohou AML pravidla banky vést k odmítnutí navázání obchodního vztahu, neprovedení konkrétní transakce nebo přijetí jiného odpovídajícího opatření.
Samotná příslušnost k určitému podnikatelskému odvětví by však neměla bez dalšího nahrazovat individuální posouzení klienta. RBA upozorňuje, že plošné odmítání celých kategorií klientů bez zohlednění jejich konkrétního rizikového profilu může představovat neodůvodněný de-risking. Dobře připravené podklady mohou založení účtu výrazně usnadnit. Je vhodné předem sjednotit informace uvedené v žádosti o povolení ČNB, AML dokumentaci, obchodním plánu a bankovním KYC dotazníku. Banka musí dostat srozumitelný obraz o tom, kdo směnárnu vlastní, jak bude fungovat a odkud budou pocházet prostředky na účtu.

